Areál Spolany se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Labe, což je výhodné z hlediska dostatku vodních zdrojů pro výrobní procesy ale zároveň vystavuje Spolanu riziku povodní. Při historicky největší povodni v roce 2002 došlo k zatopení celého areálu společnosti, vysokým materiálním škodám a bohužel i únikům nebezpečných látek do vod a ovzduší. Z této situace se společnost poučila a optimalizovala své povodňové plány. Zejména díky přijatým technickým i organizačním opatřeními byla při následných povodních v roce 2013 již schopná adekvátně a včas reagovat tak, že k žádným mimořádným událostem spojeným s ohrožením životního prostředí nedošlo, škody byly pouze na majetku.
PILÍŘE KONCEPTU PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY SPOLANY
1) Schopnost včasného odstavení výroby.
2) Technická opatření minimalizující škody v areálu Spolany i okolí.
3) Projekt protipovodňové ochrany „Neratovicka“
ad 1) Prvním pilířem je zejména schopnost bezpečného odstavení výroby v případě ohrožení povodní, čemuž slouží aktualizované technické i organizační postupy. Při každém ohrožení řídí povodňový, případně krizový štáb společnosti činnosti směřující zejména k:
včasnému a bezpečnému odstavení chemických výrob,
minimalizaci škod na technologickém zařízení,
zabezpečení nebezpečných látek tak, aby neohrožovaly životní prostředí, zaměstnance a obyvatele okolních obcí,
přemístění cisternových vozů, kontejnerů a všeho co by mohla odnést voda na bezpečná místa.
Spolana se soustředila také na zlepšení v oblasti komunikace s okolím, svého zástupce má od roku 2013 v povodňovém štábu města Neratovice a v roce 2014 navázala spolupráci s Ekologickým centrem Kralupy.
ad 2) Již po povodni roku 2002 společnost na základě negativních skutečností učinila také řadu technických opatření minimalizujících ohrožení areálu i okolí a to zejména v oblasti chlorové chemie a eliminace těžkých topných olejů. V návaznosti na zkušenosti z povodně roku 2013 přijala další opatření. Z oblasti organizačního a materiálního zabezpečení je to zejména:
včasný výstražný systém optimalizující komunikaci s povodím Labe a Vltavy,
optimalizace zdroje lidí a mechanizace potřebné pro evakuaci vytipovaných zařízení,
pravidelná cvičení havarijní připravenosti,
zajištění nezávislého zdroje elektřiny.
Z oblasti dílčích protipovodňových opatření pak Spolana přistoupila k:
instalaci zpětných klapek na výpustích,
připravila postupy a vybavení pro rychlou demontáž řídicích systémů výroby,
protipovodňové ochraně případně přemístění rozvoden, hlavních kabelů a transformátorů na zvýšené pozice,
realizaci protipovodňového řešení jímek zásobníků,
přezkoumání možností přemístění skladů.
ad 3) Projekt protipovodňové ochrany „Neratovicka“
Spolana ve spolupráci s Neratovicemi a Libiší zadala v roce 2014 studii proveditelnosti záměru, která měla za cíl podat přehled veškerých možných variant ochrany Spolany a všech přilehlých obcí včetně všech souvislostí a možných dopadů jednotlivých variant. Tato studie byla zpracována ke konci roku 2014 a navrhla šest variant možného řešení. V měsíci březnu 2015 prošla studie oponenturou Českého vysokého učené technického v Praze. Podstatou oponentury je ověřit, zda se při zpracování studie proveditelnosti postupovalo správně a zda jsou navrhované varianty reálné. Na základě oponentury bylo konstatováno, že studie prokazuje technickou i ekonomickou realizovatelnost investičního záměru cíleného na ochranu před povodněmi. Předložené návrhy řešení respektují i projekt sanace podzemních vod v areálu Spolany. Z podrobného průzkumu území a detailního mapování a vyhodnocení potenciálních povodňových škod a rizik vychází, že protipovodňové opatření "PPO NERATOVICKO" jako celku je ekonomicky efektivní. Byla doporučena také výsledná optimální varianta.
V září 2015 došlo mezi Spolanou, městem Neratovice a obcí Libiš k uzavření smlouvy o pořízení dokumentace EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) a modelu proudění podzemní a povrchové vody. Dalším krokem bude vypsání výběrového řízení na zpracovatele těchto materiálů. V případě pozitivních závěrů dokumentace EIA a modelu proudění budou přípravné práce na projektu pokračovat zpracováním dokumentace k územnímu řízení.